Nepřiznaná pocta všem černým komikům, co v jednom filmu ztvárnili (alespoň) více než jednu postavu. Marlon Wayans zavzpomínal na zašlou slávu Eddieho Murphyho a oprášil jeho hravý vzorec ze Zamilovaného profesora, načež se pokusil o jakýsi komediální upgrade. Ano, cílí se mezi afroamerické umělce, Wayans vytáhne ze svého komického ranku macatou ženštinu, co připomíná mix Sereny Williams, Kim Kardashian a Beyoncé Knowles, dojde i na Murphyho typologickou černošku a narážek je docela hodně, jen nejsou tolik nápadné. Hlavní hvězda, která zastiňuje svými výstupy ostatní účastníky, ztvárnila celkem šest postav a jednu “bonusovou”. Wayans se obklopil svými stálými tvůrčími kolegy, Michael Tiddes režíruje a Rick Alvarez dodal psané písmo, nicméně celé to má improvizační nádech, jelikož řada scén a scének je poměrně dlouhá, divák má vnuknutí, že na jejich konci přijde pointa, což se ale neděje a nevypadá to, že se jelo podle pevného scénáře. Určitě bylo náročné hrát sám na sebe, což Wayans zvládá suverénně, a jeho komediálnost v prvé řadě těží z toho, jak se mu všech šest postav daří od sebe oddělit/odlišit. Alan je normální maník, co má partnerku v očekávání, ale trápí jej, že je adoptovaný, tudíž se jednoho dne vydá vyhledat svoji biologickou matku, ale na získané adrese najde jen zaostalého a obtloustlého bratra, co se celé dny cpe cereáliemi, sestřičku má kriminálnici, další z bratrů je nýmand se vším všudy, jiný bratr laboruje s ledvinou a poslední ze šesterčat je nezvěstný. A hledaná matka je (údajně) po smrti. Wayans je z hlediska průpovídek značně odvázaný a z hlediska sexuálních narážek nebývale umírněný, což je oproti minulým jeho parodiím změna. Dabér Martin Sobotka se musel solidně zapotit, aby pokryl celou škálu slovního projevu, kdy Wayansovi jede klapačka na plné obrátky, čímž má ode mě pochvalu, neb to zvládl mistrovsky. U filmu jsem se smíchy nepotrhal, především vtipy na téma amerických seriálů ze sedmdesátých i osmdesátých let minulého století mají na českého diváka nulový dopad, neb k nám ani nepronikly, ovšem je zde slušná porce vtípků, které obstojně fungují. A zejména jsou to Wayansovy maskérské proměny, které opravdu po celý film zabaví. Technicky je to určitě natočené zdatněji než někdejší “Jako vejce vejci” s Michael Keatonem a jeho několikanásobné komické variace, určitě i dvojnásobně neopěvovaný “Zamilovaný profesor” byl překonán, ale ten se překonat dal. Tahle komedie od Netflixu (Wayans po komedii Naked navázal na opětovnou spolupráci) si neklade žádné jiné ambice než navodit dobrou náladu. A to se jí daří dokonale.
